Padesátník

Karel Plíhal

1:NC#a procházce nF#oční OlomG#oucC#í
sBme svou novou dFmívkou AdélkF#ouC# 
přepadla mě F#úzkost, člověk nG#ení všemohC#oucí,
mBmusel jsem jít zkrFmátka na velkF#ouC#.
2:Ten pocit mi byl celou cestu v patách,
a nikde žádné vlídné zátiší,
tak jsem svoji milou neprodleně zatáh'
do restaurace nejbližší.
R:C#Adélce jsem kBmoupil limonG#ádu,
vC#yřítil se rBmychle za dveřG#e,
vtBmom jsem náhle v bD#7ěhu zjBmistil jednu zrD#7adu,
jó, v pC#eněžence F#ani haléřG#e.
3:Záchodová bába tvrdě stála
na tom, že jí musím zaplatit,
ta věc, co se mohla stát, se doopravdy stala,
nevím: mám se vrátit nebo nevrátit?
*:/: PC#adesátník, mizernej pD#madesátník, lG#ásko! LD#másko! :/
Teď se C#ukážBme, jAak mě rG#áda mC#áš.
4:Co bychom si na té staré paní vzali,
taková je její profese,
ne nadarmo se říká: láska přenáší i skály,
takže doufám, že i tohle unese.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:34:47.101+00:00
Výsledky hledání: